V této části se dozvíte, jak efektivně studovat, abyste dosáhli svých cílů.
Dříve jsme představili načasování přezkumu a metodu učení pomocí efektu rozptylu.
- Jak často musím provádět kontrolu, abych si efektivně zapamatoval/a?
- Kolik času bych měl/a věnovat opakování od doby, kdy jsem se látku poprvé naučil/a, abych si ji lépe zapamatoval/a?
- Jak používat paměťové karty pro efektivní zapamatování
- Případy, kdy je efektivnější okamžité přezkoumání.
V tomto článku vám představím, jak se učit pomocí testů.
Konkrétně zjistíme, jak efektivní je používání kvízů při hodnocení.
Pokud se budete učit stejnou dobu, získáte s efektem testu až dvakrát více bodů než bez něj.
Co je výhodnější, recenze pouze pro čtení nebo recenze ve stylu testu?
Co je to vlastně test?
Obvyklá odpověď zní, že je to příležitost vyzkoušet si, jak dobře rozumíte tomu, co jste se dosud naučili.
Pokud je test určen pouze k ověření studijních dovedností, pak samozřejmě samotné absolvování testu nemá žádný vliv na zlepšení studijních výsledků.
Nedávný výzkum však ukázal, že pouhé absolvování testu může zlepšit studijní výsledky.
Navíc, pokud test uděláte efektivně, můžete zkrátit celkovou dobu studia a přesto získat vysoké skóre.
Zde je experiment, který v roce 2008 zveřejnila výzkumná skupina ve Spojených státech.
Karpicke, J. D. & Roediger III, H. L. (2008) The critical importance of retrieval for learning.
Experimentální metody
V tomto experimentu byli vysokoškolští studenti (Američané) vyzváni, aby se naučili a otestovali cizojazyčné slovo (svahilštinu).
Nejprve se na obrazovce počítače zobrazí svahilská slova a jejich význam.
V řadě je 40 slov a jejich významů, které si studenti musí zapamatovat.
Po dokončení této studie bude následovat test.
V testu se na obrazovce zobrazují pouze svahilská slova a studenti píší jejich význam na klávesnici.
Průměrný výsledek tohoto testu byl přibližně 30 bodů ze 100.
Studenti, kteří se experimentu zúčastnili, byli následně rozděleni do čtyř skupin a svahilštinu se učili znovu a opakovaně.
Opětovným učením se zde rozumí opakování slovíček a jejich překladů pro kontrolu.
Na druhou stranu v opakovacím testu uvidíte pouze slovo a sami odpovíte na jeho překlad.
Souhrnně lze říci, že opakované učení se vztahuje k metodě opakování „pouze pro čtení“, která nepoužívá formát testu, zatímco opakované testování se vztahuje k metodě opakování, která používá kvízy.
| Skupina 1 | Znovu se naučte a otestujte všechna slovíčka. |
| Skupina 2 | Znovu se naučte pouze slova, která byla v předchozím testu zodpovězena nesprávně, ale znovu si vyzkoušejte všechna slova. |
| Skupina 3 | Znovu se naučte všechna slova, ale znovu si vyzkoušejte pouze ta, která byla v předchozím testu chybná. |
| Skupina 4 | Pouze ta slova, která byla v předchozím testu zodpovězena nesprávně, se budou znovu učit a testovat. |
Toto rozdělení do skupin se může zdát poněkud komplikované, ale jde o to, že rozdělení do skupin je založeno na tom, jak se učíte slova, která jste při posledním opakovaném testu zodpověděli špatně.
Doba experimentu, resp. celková doba studia, byla přirozeně nejdelší u skupiny 1 a nejkratší u skupiny 4.
Skupina 2 a skupina 3 byly téměř stejné.
O týden později pak všichni absolvovali „závěrečný test“.
Která skupina dosáhla v závěrečném testu nejlepších výsledků?
Výsledky experimentů: Testování je dvakrát efektivnější než při použití stejného množství času.
Odpovědí je skupina 1 a skupina 2.
Skupina 1 se učila všechna slovíčka mnohokrát, a tak není divu, že v závěrečném testu dosáhla vysokých výsledků.
Podstatné je, že skóre bylo vysoké i u skupiny 2 s kratší celkovou dobou studia.
Všimněte si, že celková doba studia skupiny 2 je pouze asi 70 % doby studia skupiny 1.
Skupina 3, která strávila studiem stejné množství času jako skupina 2, dosáhla jen polovičního skóre než skupina 2.
Jinými slovy, pokud strávíte více času opakováním testů než opětovným učením, bude vaše skóre mnohem vyšší, pokud strávíte stejné množství času studiem.
Tento výsledek znamená, že čtení učebnic a příruček studentům k zapamatování nestačí.
Nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem opakování je použít test a snažit se sám si informace připomenout.
Existují triky, jak efektivně používat kvízy.
Záhadný efekt předchozího absolvování testu může zvýšit vaše skóre v samotném testu, což se odborně nazývá „efekt testu“.
Je to jen název, ale existuje mnoho dalších psychologických studií, které tento efekt prokázaly.
Účinky testování jsou známé již dlouho a řecký filozof Aristoteles upozornil, že paměť se posiluje opakovaným vzpomínáním.
Nyní se předpokládá, že opakované přezkoumání prostřednictvím kvízů může transformovat uložené vzpomínky do „zapamatovatelné“ podoby.
I když si některé věci zapamatujete předem, nebude to mít velký význam, pokud se na ně během testu nepřijde.
Studium formou testu vám usnadní vytáhnout naučené věci z paměti.
Stalo se vám někdy, že jste si něco dobře pamatovali předem, ale v den zkoušky jste si na to nemohli vzpomenout a pak jste se cítili špatně, když jste si na to vzpomněli cestou domů po zkoušce?
Taková zkušenost vlastně není nijak zvláštní.
Je to proto, že zapamatování a vzpomínání jsou pro mozek dvě různé věci.
Kolik kvízů by tedy mělo být zadáno pro kontrolu?
Stačilo by to jednou?
Nebo to mám opakovat pořád dokola?
Pokud budu kvíz opakovat, jak dlouhý časový odstup mám zvolit?
Zde je experiment, který zpochybňuje otázku, jak efektivně používat testy.
Pyc, M. A. & Rawson, K. A. (2009) Testing the retrieval effort hypothesis: Does greater difficulty correctly recalling information lead to higher levels of memory？
Experimentální metody
Experimentu se zúčastnilo 129 amerických vysokoškoláků.
Účastníci experimentu se nejprve naučili zapamatovat si význam cizích slov.
Studenti ihned po výuce vypracovávali kvízy a závěrečný test se konal o týden později.
Kvíz je rozdělen do několika požadavků.
První podmínkou je, aby se každou minutu nebo každých šest minut konal kvíz pro každé slovo.
To má odpovědět na otázku, zda je lepší kratší nebo delší interval mezi kvízy.
Za druhé jsem se rozhodl, kolikrát mám v kvízu správně odpovědět.
Za podmínky, že počet správných odpovědí je 3, ukončíte studium, když v každém kvízu získáte 3 správné odpovědi na každé slovo.
To je odpověď na otázku, kolik kvízů by mělo být zadáno pro každé slovo.
experimentální výsledky
Pokud byl interval mezi výskytem slova delší (6 minut) než kratší (1 minuta), podávali štíhlí lepší výkony.
Pokud byly intervaly krátké, bylo výsledné skóre testu téměř nulové.
Z toho vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je interval mezi kvízy.
Kromě toho, pokud žák i nadále získal v testu více než pět správných odpovědí, další opakování nezlepšilo jeho výkon v závěrečném testu.
Interval mezi testy je klíčový.
Výsledky experimentu ukázaly, že čím delší byl interval mezi kvízy, tj. 6 minut, tím lepší byl konečný výsledek testu.
K mému překvapení, když byl interval mezi kvízy jedna minuta, jsem v závěrečném testu dostal téměř nulu.
I když jsou podmínky stejné, např. kvízy probíhají tak dlouho, dokud není každé slovo správně zodpovězeno 10krát, konečné výsledky se budou velmi lišit, pokud je interval mezi kvízy 1 minuta nebo 6 minut.
Zjistili jsme také, že pokud studenti odpověděli správně přibližně pětkrát v kvízu, další kvízy neměly na výsledný test žádný vliv.
Co potřebujete vědět, abyste mohli efektivně studovat
- Pokud při kontrole využijete efekt testu, můžete efektivně zlepšit své skóre.
- Při opakování nestačí pouze přečíst si učebnici nebo poznámky a mít je na paměti.
- Pokud máte kvíz, který je třeba zopakovat, nechte si mezi kvízy určitý časový odstup.
- Kvízy můžete přestat zadávat, až pochopíte, co jste se naučili.
