V této části se dozvíte, jak efektivně studovat, abyste dosáhli svých cílů.
Dříve jsme představili načasování přezkumu a metodu učení pomocí efektu rozptylu.
- Jak často musím provádět kontrolu, abych si efektivně zapamatoval/a?
- Kolik času bych měl/a věnovat opakování od doby, kdy jsem se látku poprvé naučil/a, abych si ji lépe zapamatoval/a?
- Jak používat paměťové karty pro efektivní zapamatování
Dosud jsme vysvětlili, jak efektivní je distribuované učení ve srovnání s centralizovaným.
V tomto článku vám však ukážu případ, kdy se můžete učit efektivněji díky intenzivnímu studiu.
Pokud se chcete naučit obsah, kterému dobře nerozumíte, nejprve se intenzivně učte!
Na rozdíl od dosud doporučovaného „rozprostřeného učení“ se metoda učení spočívající v přezkoumání bezprostředně po učení nazývá „intenzivní učení“.
Ve skutečnosti existují situace, kdy může být soustředěné učení náležitě užitečné.
Tehdy máte pocit, že stále ještě plně nerozumíte nebo si dobře nepamatujete, co jste se učili.
V takových případech byste měli provést revizi ihned poté, co se něco naučíte.
Samozřejmě, i když se intenzivně učíte a látce správně rozumíte, pokud až do zkoušky nic neděláte, všechno zapomenete.
Proto je přirozeně nutná kontrola prostřednictvím distribuovaného učení.
Shrneme-li to, je lepší věnovat se intenzivní výuce obsahu, o kterém máte pocit, že mu dobře nerozumíte, a poté se věnovat distribuované výuce obsahu, kterému již dobře rozumíte nebo jehož intenzivní výuku jste již absolvovali.
Na jaký obsah se ale zaměřit a jaký obsah šířit?
Kdo o tom rozhodne?
Mohu se rozhodnout na základě vlastní intuice?
Zde je experiment, který se těmito otázkami zabývá.
Son, L.K. (2010) Metacognitive control and the spacing effect.
Účastníci experimentu (vysokoškolští studenti) se učili zapamatovat si hláskování obtížných slov.
Pak jsem si u každého slova vybral, zda se na něj chci zaměřit (zkontrolovat ho okamžitě), nebo ho rozložit (zkontrolovat ho po nějaké době).
V tomto experimentu jsem však mohl přezkoumat jednu skupinu slov způsobem, který jsem si zvolil, ale jinou skupinu slov jsem musel přezkoumat jiným způsobem, než jsem si zvolil.
Mohu se sám rozhodnout, který obsah budu šířit?
Experimentální metody
Účastníci experimentu (31 vysokoškolských studentů) měli za úkol naučit se zapamatovat si obtížné slovo (60 slov).
Po naučení každého slovíčka si studenti zvolili, zda budou slovíčko probírat formou intenzivní výuky nebo distribuované výuky.
Při soustředěném studiu si slovo zopakujte ihned, při rozšířeném studiu ho zařaďte na konec seznamu.
V tomto experimentu byly 2\3 slova přezkoumány způsobem, který si účastníci přáli, ale u zbývajících 1\3 slov bylo jejich přání ignorováno a byli nuceni použít opačnou metodu, než jakou si zvolili.
Podobný experiment byl proveden se žáky základní školy (42 žáků).
experimentální výsledky
V případě intenzivního učení nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výsledcích mezi samostatným výběrem a vynucenou volbou.
V případě distribuované výuky se však výsledky testů zlepšily pouze tehdy, když se studenti rozhodovali sami.
Jinými slovy, pokud si myslíte: „Ještě tomu nerozumím, tak bych to měl studovat intenzivně,“ efekt distribuovaného učení se neprojeví a efekt distribuovaného učení se projeví až tehdy, když si řeknete: „Měl bych ten obsah studovat intenzivně místo intenzivního.
Čemu nerozumíte, víte nejlépe vy.
Výsledky experimentu ukázaly, že když si studenti sami zvolili metody prověřování, účinky distribuované výuky byly dobře patrné a výsledky testů byly lepší.
Když jsem však použil metodu přezkoumání, která byla opačná, než jsem zamýšlel, efekt distribuovaného učení se zcela vytratil.
Výsledky ukázaly, že je lepší si vybrat, co a jak kontrolovat.
Stejných výsledků bylo dosaženo, když byly o účast v experimentu požádány děti ve 3.-5. třídě.
„Termín „metakognice“ se používá k popisu našeho chápání sebe sama, například: Co vím a do jaké míry to vím?
Ve vyšších ročnících základní školy je metakognice již dobře zavedena.
Důvěřujte své vlastní metakognici a vypracujte plán kontroly.
Na závěr mi dovolte vysvětlit, proč je distribuované učení tak efektivní.
Předpokládejme, že jste si zapamatovali nějakou věc A.
Možná si myslíte, že se vám obsah A uloží do mozku v okamžiku, kdy se ho naučíte, ale překvapivě tomu tak není.
Ať už se jedná o studium, sportovní dovednosti nebo každodenní život, mozek potřebuje čas, aby si zapamatoval.
Proto opakování opakování A bezprostředně po zapamatování A neznamená, že bylo zapamatováno dobře.
Místo toho je efektivnější zopakovat si A, když váš mozek pracuje „tajně“, aby si A dobře zapamatoval, tj. několik dní poté, co jste se A naučili.
Je to proto, že přehled pomůže mozku pracovat tajně, což vede k pevnější paměti.
Co potřebujete vědět, abyste mohli efektivně studovat
- Základním principem je distribuované učení. Někdy je však nutné použít jak distribuované, tak intenzivní učení.
- Pokud mu dobře nerozumíte, je účinné intenzivní studium s okamžitou kontrolou.
- Nejpřesnější způsob, jak zjistit, jak ji používat, je udělat to sám.